maxik´s blog

 a už mně to pěkně sere.  Tour de Zeleňák mám rád, před lety jsem si to stanovil jako budouci tradici. Mam rád tuhle akci. Letos mi to nevyšlo nejen kvůli celkový absenci nějakýho ježdění na bicyklu, ale opět mně zlobí achylovka a s touhle bolestí se dá jezdit okolo baráku a výletově. Nikoli trošku na to šlápnout.  Toliko k výmluvám.  Pani je na děské oslavě, moje děti jsou kdo ví kde rozeseté po obci a já sedím s Milošem pod stanem Prazdroje.  Pozorujem lidi a kecáme kraviny.  Jsou tu hezký holky i kluci. Pár lidí co pozoruju a znám je buď osobně, nebo od vidění mraky let, se třeba vůbec nezměnilo.  Pár lidí se za poslední dva roky změnilo tolik, že bych je nepoznal.  Sebe v zrcadle ještě poznávám, ale nevim co tomu mam říct..."vypadáš blbě...to vim sám. vypadáš dobře" lež jako věž.  Tak že kolu a rum. A tohle kolo už nemam Miloš má sračku...a neni to vo kole. Ani teda o cole...

 To mi takhle končí výkon ( pracovní doba řidiče kamionu ), kterej se sice překračuje, alespoň u nás, naprosto pravidelně a nějak jsem neměl touhu prostě pokračovat dál. Vono to sice jede, ale není důvod se dřít, když nikdo nepřiplatí. Mimo to jsem měl druhej plán... Jsem kousek nad Ulmem směrem na Norimberg a nacházim fajn čistou pumpu s mekáčem. A na ten jsem dostal chuť. Né že by tohle byl ten plán, ale lístků z hajzlů mam asi dvacet, tak to mi dá na rychlej dobrej oběd a nedám ani vorla. Zajdu vytáhnout další lístek z automatu, pak to...tohlecto, vomeju se a jdu na burger. Slušně pozdravim Hallo a týpek odvětí Dobrý den. Čtyři sekundy vybírám to co mam rád, jen jsem zapoměl název a v hlavě mi letí..."co to mlel, to vypadalo jako kdyby říkal dobrý den" no nic. Nehm ich bitte ein Big Tasty Bacon als menü. A ten kluk, co vypadal kompletně jako já asi o deset let mladší povídá.  Dobrý den a dáte si k tomu hranolky? Nahrbil jsem obočí a řikám "jaxte poznal, že jsem čech&q

 Někdo by řekl, že mi mrdlo. Že jsem se zbláznil. Jiní říkají, jsi borec! No popravdě v době kdy píšu tenhle canc, nevím na jakou stranu se přiklonit. Moje současný rozpoložení je díky fyzický a psychický únavě ve stavu, ( popíšu tady ) že chvílema čumim jak půl prdele z křoví, chci vypnout a nejde to. Ale ono to pomine. Jednou nakonec všechno pomine. Stejně "to" nepřežijem.  Léta páně 2020 v druhýho dne měsíce srpna se nám narodil synek jménem Teodor. Jméno né úplně častý, za to dle mýho názoru znělý...to prostě musí bejt chlap, kterej bude rodinu a mámu chránit, pomáhat ji na sklonku jejích sil, stát si za svým slovem a činem, ctít slušnost, bejt hrdej a zodpovědnej...sráčů je totiž okolo jak kdyby je shazovali z cepelínů. A k tomu mu dopomáhej bůh.......ale hovno, bůh neni. Musíme mu k tomu ukázat cestu my. Rodiče a okolí.  Zatím ho můžu sotva držet za ruku, spíš drží on mně za prst. Tak snad se udrží a vezme si ze mně to nejlepší!

 Plánovaný další rodičovství nám vyšlo, takže jsme začli přemejšlet o cimře navíc. Věkovej rozdil mezi dětma v naší domácnosti je velkej a když se sejdou děti všechny, tak je to sice genderově vyvážený, ale o to větší důvod přihodit jizbu.  Jak jednou řekl jeden smrad ve filmu s Arnoldem "kluci maj penis a holky vagínu". Po dlouhejch peripetiích s hledáním domku, variantě nechat si ho postavit, jsme usoudili, že nám ujel vlak. Nutnost vyřešit bytovou situaci do několika málo měsíců, když nemáš cash a ani baujahr, nás přesvědčila o tom, že bude lepší shánět byt. A tak se stalo. Ženuška moje milovaná sehnala byt, vomrkli jsme ho a řekli si jdem do toho, bo za dva mesíce rodíme. Organizační průjem vynechám, bo to nedočteš. Dovolená na jaře naplánovaná původně na to, být s pani a novorozencem doma, užívat si je a dělat ji pomyšlení shořela jak papír od sekaný na částečný rekonstrukci bytu, aby se v něm dalo bydlet.  Z celejch čtrnácti dnů, jsem měl asi půl dne volna a to poslední

...první zkušenost bývá ta nejcenější a ikdyž se svět pomalu vrací, do nějakýho fungování, nic nebude jako dřív. Né že by někdy něco bylo jako dřív, prostě všechno se vyvíjí, někam plyne a nic co je teď nebylo včera stejný. Přinejmenšim je to starší. Tak že vlastně ani můj negativní test už vlastně nemusí bejt pravdivej.  Proč vo tom píšu?...vlastně ani nevim. Nějak mně všechno sere. Na to je několik léků, buď to to tady zabalit, v čemž by mi moje uherskobrodská holka mohla pomoct, nebo něco změnit. Jsem celkem zdravej, jak řekl můj novej doktor a moje stará doktorka, tak že je ještě čas:-) Tenhle půlrok je nacpanej změnama a já si furt nevim se sebou rady. Miminko na cestě a tak to bych kurva spíš vědět, ve svym požehnanym věku měl.  Votočil jsem omeletu ve vzduchu, hned napoprvý:-) Jenže když to fotí fotograf zvyklej na statický objekty, vyleze z toho tohle. Možná pro to mi to kolo nakonec nechal za takovou příznivou cenu:-) Což znamená, že jsem prodal svoje starý kolo a koupil od Ho

Teda koštoval jsem jak mi to jezdí na bajku:) No nepopírám, že jsem rozenej zkopcař a druhým směrem mi to jde o moc hůř. Nicméně ta bolest je nesrovnatelně jiná a dá se v omezený míře ovlivnit. Oproti bolesti způsobený...no řekněme když ti to někde v šesti pětkách nevyjde. Včera to bylo krásný, nikdo mně nesral jen já sám sebe a dal jsem si to pěkně po milovanejch odvozních cestách, po silnici i přes pole. Ještě že jsem nenarazil někde na pivo. Ale takhle Starý Křečany, Nový Křečany, Horníčkova stezka, Kunratice, Zelený Kříž, rozcestí Mikulášovice/Velký Šenov, osada Kopec, Brtníky, Vlčí Hora a tady bych se rád zastavi, protože nemám problém s tim si přiznat svoje slabiny. V dolíku, kudy se vchází k ledopádům, vidím kolegu bajkera, kterej se šourá krokem. Tak jsem se zabalil do podoby batohu pro padák na tank co je vyhazujou z letadla a prolít jsem kolem něj dobrejch 50kmh. Ovšem po 50ti metrech se silnice postavila a moje setrvačnost nebyla nekonečná. Za pár sekund jsem slyšel vrzání

...v tom aby se prase vyznalo. Takže žít v CZ a makat v okolní zemi a člověka nazývaj pendler. Po letech se dočteš, že pendler nejsi protože se nevracíš každej den domu a chrápeš v kamionu. Máš možnost tam spát i delší dobu, tak že najednou nejsi pendler. Ale do Německa směj jen pendleři a to do 100km od čáry. Jestli vzdušnejch, nebo po ose se nedozvíš. Nependleři do Německa nesměj. Nicméně jako řidič LKW mam vyjímku, tak že i jako nependler můžu. Na hranicích jako pendler dostaneš razítko kdy jsi opustil CZ a kdy se zase vrátil. Aby zamezili cestování podvodníkum co si falšujou potvrzení. Minimálně 3 týdně. Jsem nependler, mam vyjímku a smím do říše. No ale razítko 3x tejdně nedostanu, když se vracím jednou tedně. Tak že bych nesměl. Jako řidič LKW ale mam vyjímku, tak že můžu. No kurva chvílema tu práci nenávidim. Dost často teda. Hlavně proto, že se chci věnovat rodině a ne si ji opět nechat utýct... Tim se dá vlastně říct, že to neni ta práce co na tom nenávidim (a to j

dyť je to jedno. Že to bude boj víme snad už všichni a začínám podléhat panice, že se dostanem na úroveň Itálie. A ne jenom my, ale celá Evropa. Nicméně špatných zpráv je všude moc a tak to zkusme překlenout a zkusme si občas udělat chvíli pěknou a zábavnou. Dyť to taky může bejt naposled... V noci jsem vyrážel a protože jsem byl celkem unavenej, tak za jízdy poslouchám pořady na YT a FB no a vyskočilo na mně video, který jsem si fakt užil. Nejsem žádnej diskofil, ale taky jsem si jich pár v životě užil a jestli jsem nikdy neměl chuť si na disko zajít, tak dnes v noci jo. Italům už hrabe a tak si užívaj každej den, kdy se probuděj. Vědí, že ikdyž jsou zalezlý v karanténě a žijou, nemusí a nebude to na furt! Hudba léčí a jak jednou řekl Honza Nedvěd, není hudba dobrá a špatná. Každej máme něco co se mu líbí a hudba která pobaví je dobrá. A každá hudba někoho pobaví. A tohle mně bavilo jaxviň... Jedna ukázková párty DJ z Palerma na balkóně. Já teda nevim jestli to bude fungovat,

Moje celoživotní problémy s příjmem potravy se holt na mně dost podepsaly. A ikdyž byla chvilka kdy to bylo lepší, ale málem mně to zabilo, tak přesto že se snažim, naděje na úspěch se pomalu vytrácí. Nejsem příznivcem kuchařskejch pořadů, ale pořady s Pohlreichem jsem měl rád všechny. Jenže to nebylo vždy čistě o vaření a když, tak mně asi přesvědčil jeho humor, zemitost a pohotovost, se na to koukat. Spíš jsem na to koukal kvůli Zděndovi... Tak že Master Chef, Kašpárku vař či podobný, mně nikdy neoslovily a tak to mam i s televizníma soutěžema, ze kterejch mam osypky. Protože jsem pokrytej menší zásobou dat, tak si můžu dovolit trávit čas na netu i ve fabrice a jak tak na to občas kouknu, tak na mně kdysi vypadl pořad 7pádů Honzy Dědka. Ten je vždycky dobrej, zve si tam lidi který mam rád a tak jsme si dal odběr myslim... No tuhle se tam objevilo video s timhle "master chefem" neskutečně krásně mluví o jídle. To stojí za to...a doporučuju shlídnout najezený Hodn

Mám je rád. Von mně teda v životě i někdy sral jo, ale je to kámoš k pohledání.  V rámci rehabilitace jsme se za nima vydali do Jizerek na chajdu a ikdyž jsme měli jinej plán, tak ten se dal přesunout a udělali jsme dobře. Poslední a vlastně i první sníh v domovině a až na konci února, tak to byla výzva. Lyže jsem vynechal, ale měl jsem se na to vysrat a vzít si je...no chybama se člověk učí i když je starej... No co už.  Naložit žrádlo, boby, sáně a tu tlupu kterou jsme si v minulosti pořídili a tradá... Sněhu bylo hafo, děcka se vyblbly, ikdyž bobování je moc nebavilo...nechápu. asi jim tam chaběl displej a wifina. Dokonce jsme měli i chvilku čas pro sebe, tak že krátká procházka a...a nic ne:) pohrát si s těma ratolestma a pomalu jít připravit nějakou večeři.  Tam je to prostě kurva dobrý a nikdy se vodtamtud nikomu nechce. Jen začínám mít obavy z toho, že je to kvůli tomu debilnímu krpálu k autům, kam musíš vyrvat všechny ty krámy cos tam navozil n

Seš doma, koukáš ráno z vokna a je tam hnusně... V tomhle počasí se toho moc dělat nedá..., ale buď to to děcka nebaví, nebo je to baví, ale není to pro ně...prostě maj na to čas. Nuda v Rbk den co den, když seš uznanej... Jenže lidi se dost často nuděj jen z lenosti. Teda né, že by na tom bylo něco špatnýho se občas nudit a nedělat nic. Dokonce je to prospěšný mysli i tělu...v omezený míře. Mě už to sakra nebavilo, byl jsem rád že pani je doma taky a tak jsme jeli na vejlet do Freitalu (D) a tamního zábavního parku a parku iluzí , se pobavit a pobavit chlapce...nebejt toho parku iluzí a dalších pěti éček za vstup jenom tam, tak to ale stálo za prd. Největší trága bylo jídlo, protože na hranolky a šnicl, jsme čekali jak husu. Protože pani s chlapcem nejsou zrovna parťáci na cestování, bo imrvére chrápou, tak jsem si sám navrhnul a udělal vejlet přes Pirnu a Šádbandau na Hřensko navštívit tolik opěvovanou Starou Plynárnu . Hezký to tam maj, to jako jo a mimo sezónu tam

Zjišťuju, že po čtyřicítce navštěvuju felčary jak Horníček a prej to nebude kurva lepší... To je dost znepokojivá zpráva, ale zatim se s tim dá žít. Až to nepujde, vyřešim to jednou provždy... Nahoru se ještě nechystám a tak se tak nějak udržuju v tom chátráni a během toho se dál přesvědčuju ve svejch, možná mylnejch představách. Do teď jsem totiž měl za to, a ještě furt z velký části mam, že v dnešní době už nějaký bylinky, přírodní extrakty, výtažky z aloe vera a ženšenu (kterej je dobrej na erekci jen tehdy, když se dobře přiváže) a podobný cajky, už prostě nefungujou. Že jsme od malička pumpovaný syntetikou, antibiotikama a všim možnym, a že lipovej květ je dobrej tak akorat na zakrytí dvorců krásnejch ňader mladý holky kdyz ji chceš cvaknout na instáč... No rád bych se mejlil a trochu mi nahrává výrobek kosmetiky nebo čim se zabejvaj v TianDe. To co si tady píšu, neni žádná placená reklama, na to můj blog nemá koule a ani na to nemám se s někym handrkovat. Prostě mně o svejch

Přesně to jsem si dlouhou spoustu let myslel. Jak teď doma požívám výhod německýho zdravotního pojištění, tak jsem se trochu zabral do pokračování svýho blogu a při vzpomínkách na krásnej prodlouženej víkend v Tatrách, kde jsme oslavili naše výročí ofiko vztahu, jsem si vybavil mejdlo. Klasický malinký hotelový mejdlíčko, který mně vlastně vždycky, když jsem někde kde ho dostanu při ubytování k dispozici, učaruje. Mimo to jsem se teď vrátil z trůnu a myl jsem si ruce právě timhle mejdlem, který jsem si z penzionu vzal. Neoznačoval bych to jako krádež, protože jsem ho dostal k dispozici a protože bych ho nespotřeboval za těch pár dní, na pokoji by ho pochopitelně nenechali, vznikal by další odpad. Zpátky k tomu učarování. Léta v mnou obevanejch domácnostech (pár jich bylo) jsem používal rozšířený tekutý mejdla. Maj spousta výhod, když máš dobrou pumpičku, tak nemáš zadělaný umyvadlo, vypadá to hezky, snadnějc se používaj a daj se doplňovat. Bo když nejsi lempl, koupíš igelitove

To je ta kamerka co jsem si koupil do trucku, kde jsem neměl moc možností ji zatím pořádně vyzkoušet, tak jsme ji vzali do Tater Passatem B6. Mmj to tam bylo moc fajn, ikdyž nastydlej a teď nemůžu chodit bo jsem si v tvrdejch zimních botech opět dokurvil tu achylovku na levý noze. Video je bez úprav tak jak ji nahrála kamera v nejvyšší možný kvalitě a tak, jak bylo pouze po pospojování nahráno na youtube. Neni to nejhorší, ale čekal jsem víc. Hlavně délku nouzových záznamů. 30sec mi příjde málo, protože jinak smyčky videí, který nejsou důležitý, se dají nastavit až na 5 minut...k čemu? Nouzový videa, jak fungujou jsem si musel zjistit sám mailem od výrobce, protože v návodu se o tom nepíše. Tak že celkový video 30sec Záznam: prvních 10sec před nouzovou situací a 20sec po. Prostě třeba náraz a tak. Nastavení nejvyšší citlivosti G senzoru spustí nahrávání i při bouchnití dveří, přejetí železničního přejezdu, výmol. Což může bejt dobrý při mírným ťukanci, ale brzy se zapl

Kua jeblo by mně! Člověk si připraví takovej krasnej výlet se svou milou do Tater a než se toho dozije...málem nedožije. Skolil mně moribundus😏 Paraleny, brufeny, kapičky do různých tělních dutin... No ale abych vyfotil tohle Musel jsem absolvovat tohle....sněhu až po kule. pár fotek na fcb  a insta

Řekl jsem si, že bychom měli navštívit nějakou a podpořit tuhle zemi víc, než jen dálničními poplatky za zanechání naší uhlíkový stopy... No to jsme si dali. Strejda gůgl sice na dotaz best restaurant Katovice zareagoval rychle, ale první hospodu jsme na adrese nenašli, druhá byla někde v nějaký filharmonii či co a absolutně nemožný zaparkovat. Tak jsme jeli do Krakova a jednu fajnou našli. Za 50,- Zlotych pokuty za rychlou jizdu bo jsem myslel, ze za ceduli konec 50kmh uz nemusis jet 50kmh. To v Polsku neplati a za 69kmh to maj 50-100 zlatek😏 První poznatek je, že asi 95% hospod otevírá ve 12h. Tak že dřív máš smolíka a musíš mrznout venku v těch špinavejch ulicích, no děs. Ale nakonec jsme se za asi 38€ dobře nadlábli a hajzly měli čistý... Až na posranou mísu hned po otevíračce, ale na to jsem od poláků zvyklej... Ale silnice maj, alespoň po kterejch jsme jeli, skvělý. Perfektní dálnice a až na slovenskou čáru i dobrou jedničku. Na hranici by i bez cedule bylo poznat,

Koupil jsem si onboard kameru od, a to jsem nevědel, českýho výrobce NiceBoy model Pilot Q8. No po pravdě kdybych to věděl, asi bych hledal jinde, přes to mně hřeje podpora český firmě. Nikterak už prodejce. Kameru jsem objednal na Amazonu  z Německa a vyšla mně i s kartou asi o 250,- Kč levněji než na alza.cz  bez karty a to ještě bez poštovnýho do druhýho dne. Světe div se... Videa to nahrává, zvuk to nahrává, ale co mně teda nasrali, že to nouzový video, kvůli kterýmu si to lidi kupujou, je jen 30sec. Potvrdili mi to i mailem. K čemu je pak nastaveni smyčky až 5min opravdu nechápu. Tak že jsem se opět zeptal a toho času bez odpovědi. Třeba ještě napíšou. Zejtra vyrážíme do Tater, tak když si vzpomenu, zamknu si nějaký videa a hodím to sem ať vidíme jak kvalitní to je.

Vzhledem k nedostatku času a fantazie a chuti, se pokusím trochu změnit koncept blogu spíš na takový občasný deník. Jestli to převálcuje publikování na Facebooku, ukáže čas. Zatím si to moc nemyslím:-) Spíš bych chtěl takový mini zápisky s jednou či dvěma fotkami, z procházky, vaření, práce a co jávím... Jak je prostě uvedeno v záhlaví, bo prostě na stáří, až budu přemýšlet o tom, co se mi v životě povedlo a co jsem naopak posral...bo i to se děje. Toliko snad k tomu, že se mi do toho doufám zase začne chtít. Jsem takovej zlehka nachcípanej a pozítří mám odjíždět se svou novomanželkou heh, to jsme my:-)  na wellness do Tater...líbí se mi tam. Tak že se společně s trošku víc nemocným blonďatým skorosynkem léčíme.