Můj Himmelfahrt
…to je německej státní svátek a jsem celkem překvapenej, jak ortodoxní pro ně je. Teda jako všude, tak i tady jde hlavně o to se vožrat. Ale taky oslavit zjevně muže a otce. Jako řidič LKW pohybující se po říši něměcké musím tenhle svátek dodržet alespoň tím, že mám zakázáno pracovat. To znamená trávit celej den v kabině stojícího kamionu a to nechceš…to je vopruz. Vopruz pro chlapa středního věku, kterej prožívá svoji krizi jím způsobenou a valící se na plný koule. Tisíckrát radši bych byl doma se svoji rodinou, užíval si krásnej volnej slunnej den. No tuhle práci jsem si vybral se vším všudy co k ní patří. Jeden by řekl bohužel… Věděl jsem tejden předem, že doma nebudu, že budu trčet někde v lepším případě na parkovišti, ze kterýho se budu moct dostat i někam ven. Což neni automatický. Protože jak už jsem někde psal, mám problém s příjmem potravy a hlavně výdejem energie, tak se prostě musím nějak hejbat. Vono to sice svoje ovoce nenese, ale válet se budu v hrobě dosti, až si pro mně
