maxik´s blog

Vo vejkendu jsme byli s rodinkou na slavnostech obce Staré Křečany a o tom se rád zmíním.  Vstup fakt jako za lidovku až si řikám, že bych to čekal i dražší, ale nic proti.  O to větší zklamání přišlo, když jsme se propracovali ke kolotočům. Nevim co to bylo za provozovatele, ale hrůza děs. Kultůra osmdesátejch let kdy špinavý, bezzubý a zahulený vágusové obsluhovali řetízák, se za posledních třicet let nezměnila a ten samotnej zmiňovanej kolotoč taky ne. Včetně labutí... Cena trampolíny na 5 minut 50,- mi příjde dost přehnaná vzhledem k tomu, že na ní musíš skákat. Oproti kolotoči kterej tě aspoň sám povozí, udělá se ti blbě a ješte pětku ušetříš.  Ještě se ti pokusej okrást dítě o 150,- na atrakci za pade. Když jsem to tak počítal tak některý ty srandy se za jeden až dva dny provozu musej celý zaplatit a pak už jen vyděláváš. Jako kšeft je to jako prase a mimo sezónu můžou taxikařit, nebo si válet koule.  Ceny cínoolověný směsi na domácí diabolky (zvané náboje) asi taky stouply, bo

Klar danke.  Tak takhle nějak to teď tady je. Trošku musím zaplakat, bo prace je sice dost, ale mnohokrát až příliž. Na druhou stranu furt lepší, než bejt bez práce. Ale kdo chce, si práci vždycky najde.  Tuhle měli říšští jakej si svátek, což znamená fahrverbot pro LKW a to se bohužel neobejde bez toho, že někdo se na svátek stihne vrátit domu, někdo bohužel ne.  Každopádně doprava si moc nevybírá jestli se vrátěj češi nebo němci a tak jsme to měli tak nějak na půl.  To pak si člověk musí sváteční ráno vopravdu udělat pěkný.... Pak zbyde spousta energie na trochu toho upratování a to tak že poctivě.  Nějaký pivka, otáčení se z levýho bůčku na pravej a nebo jenom na záda. Když za to cinkne nějaká ta evropská zlatka, tak se to dá i vydržet.  Ale trávení svátků v práci mi nedělá starosti. Spíš tak jako že jsme se pustili do velmi komplikovaný záležitosti a tou je postavit si barák. (Nechat si postavit) Je to věc se kterou se docela vnitřně perem, a každopádně nevíme moc do čeho jdem. Nej

Vlastně ani nevim jestli mám chuť něco si tady psát... No ale pustil jsem se do toho, tak snad něco vyplodim když se v práci nudim.  Uplynulej rok byl plnej zvratů, určitě i omylů, ale jsme tady a když sesumíruju to co se komu kde přihodilo tak není, až na vyjímky, nad čim plakat.  Holky jedna za druhou ve špitále,  změna školy u jedný, nástup do první třídy u druhý, pan bratr svatba, já nástup do zaměstnání v říši,  trochu peněz navíc a stejně jsme ještě neušetřili ani fenik. To celý zakončený pěkným silvestrem s přateli, pojatým v komorním duchu věnování se dětem a radovánkám na horách.  Žádná brutální chlastačka s trojkou na žíle druhej den domu...  I lyžovačku jsme stihli.   Bo z jara se nám to v Tatrách nepovedlo.  Nemůžu opomenout nákup jablečného notesu kterej jsem, díky bezedný žumpě v podobě dvou starejch krámů od Škoda a. s., ještě nezaplatil.  Ještě že kamarádi se nevexlujou podle toho kdo zrovna má na koho náladu nebo kdo zrovna má stejnýho koníčka.  Prostě lepší zůstanou..