maxik´s blog

…to je německej státní svátek a jsem celkem překvapenej, jak ortodoxní pro ně je. Teda jako všude, tak i tady jde hlavně o to se vožrat. Ale taky oslavit zjevně muže a otce. Jako řidič LKW pohybující se po říši něměcké musím tenhle svátek dodržet alespoň tím, že mám zakázáno pracovat. To znamená trávit celej den v kabině stojícího kamionu a to nechceš…to je vopruz. Vopruz pro chlapa středního věku, kterej prožívá svoji krizi jím způsobenou a valící se na plný koule. Tisíckrát radši bych byl doma se svoji rodinou, užíval si krásnej volnej slunnej den. No tuhle práci jsem si vybral se vším všudy co k ní patří. Jeden by řekl bohužel… Věděl jsem tejden předem, že doma nebudu, že budu trčet někde v lepším případě na parkovišti, ze kterýho se budu moct dostat i někam ven. Což neni automatický. Protože jak už jsem někde psal, mám problém s příjmem potravy a hlavně výdejem energie, tak se prostě musím nějak hejbat. Vono to sice svoje ovoce nenese, ale válet se budu v hrobě dosti, až si pro mně

To jsem takhle ukončil šichtu kdesi u Bonnu. To je v Německu. Na soukromým parkovišti jakýsi nadace, kde jsem jim skládal vlek. Měl jsem dost času a protože jsem se celej tejden moc nehejbal, vydal jsem se na špacír procházkou k Rýnu a pak k nějaký zřícenině. No v mym věku už by mě mohlo napadnout, že zřícenina asi bude na kopci… Tohle ale neni ten kopec:) Popravdě řečeno vůbec nechápu, jak v takovým stoupání mohli postavit takovou spoustu novejch baráků, jak tam dostávali materiál. A jeřáb?  Ani omylem. Baráky krásný, ale tak malý pozemky okolo, že některý lidi ani nepotřebujou sekačku, protože ten metrovej pruh okolo ušlapou vrabci… Bohužel jsem svůj vejlet v půli kopce vzdal. Přispělo k tomu moc faktorů. Jednak jsem byl od 2am na nohou, tak že už celkem unavenej, do toho jak se brzy stmívá, tak už nebylo pořádně vidět na zbytky cesty, která sice na Google Maps byla, ale na zemi prostě ne. Zapadaná listím. Spustil se solidní déšť a riziko toho, že bych si ustlal v místě kde už nikdo