Mejdlo je prostě mejdlo...nebo?
Přesně to jsem si dlouhou spoustu let myslel.
Jak teď doma požívám výhod německýho zdravotního pojištění, tak jsem se trochu zabral do pokračování svýho blogu a při vzpomínkách na krásnej prodlouženej víkend v Tatrách, kde jsme oslavili naše výročí ofiko vztahu, jsem si vybavil mejdlo.
Klasický malinký hotelový mejdlíčko, který mně vlastně vždycky, když jsem někde kde ho dostanu při ubytování k dispozici, učaruje.
Mimo to jsem se teď vrátil z trůnu a myl jsem si ruce právě timhle mejdlem, který jsem si z penzionu vzal. Neoznačoval bych to jako krádež, protože jsem ho dostal k dispozici a protože bych ho nespotřeboval za těch pár dní, na pokoji by ho pochopitelně nenechali, vznikal by další odpad.
Zpátky k tomu učarování. Léta v mnou obevanejch domácnostech (pár jich bylo) jsem používal rozšířený tekutý mejdla. Maj spousta výhod, když máš dobrou pumpičku, tak nemáš zadělaný umyvadlo, vypadá to hezky, snadnějc se používaj a daj se doplňovat. Bo když nejsi lempl, koupíš igelitovej šourek s bílou, nebo jinak zbarvenou hustou tekutinou a doliješ...
Ale né vždycky.
V trucku, kde každá věc musí mít svoje místo a nesmí všude lítat já třeba mam mejdlo u spolujezdce ve dveřích v místě pro flašku na pití. Tady je tekutý mejdlo s pumpičkou ideální...
Doma...když nad tim člověk nepřemejšlí, tak ho to ani nenapadne. Nejsem žádnej ekolog, odpad třídím sporadicky a spíš pro to, že mně k tomu nutí moje žena. A v tomhle má pravdu. Jsem na třídění línej...petrolhead.
Ještě jsem se nedostal k tomu učarování. No prostě dycky, když jsem si umyl tímhle malinkým mejdlem ruce, hubu a pak všechny ostatní zákoutí mýho rozložitýho těla, cejtil jsem se po dlouhý době fakt čistej. Já nevim jestli je to dobře, když to mejdlo hodně odmašťuje, nebo ne. Já mám fakt dobrej pocit z toho, že mi ty ruce drhnou po tom obličeji, jak...co já vim, prsty po skleničce vytažený z myčky.
Tenhle pocit u tekutejch mejdel nemam, vytáčej mně ty tuny zbytečnýho plastu a to, že když kydnu tohle na ruku, tak kolikrát koupíš takovej sajrajt, že z ruky steče dřív, než ho stihneš rozmydlit.
Samej parfém, barviva, ale výsledek nikterak valnej.
Doma se moje nadšení zatím nesetkalo s pochopením a já si řikám, že snad jen dočasně.
No a jak jsem se tady v diagonální poloze na kavalci začetl do mýdelnatý problematiky, narazil jsem na dva skvělý weby...
Tak zaprvý to, že sprchovat se denně je píčovina a už tuplem se celej mejt mejdlem, nebo sprcháčem. Jasně, že ty fajnový místa by asi chtěly větší péči, ale nepřehnanou.
Za druhý, našel jsem zajímavej blog dvou mladejch lidí Terezy a Lukáše. Možná jsou až příliž eko, ale kdo ví, jestli je to špatně, nebo dobře? Já určitě nejsem ten co by to měl soudit. Článek o mejdlech se mi hodně líbil, a mně dává smysl. Proto jsem se o tom tolik rozepsal.
Za třetí něco pro pobavení, protože tohle mně kdysi fakt pobavilo :-)
Krause mám rád a tyhle jeho úvodní videa jsou dycky přísný jak tenhle kysučan...kterej s mejdlem nemá nic společnýho :-)
Jak teď doma požívám výhod německýho zdravotního pojištění, tak jsem se trochu zabral do pokračování svýho blogu a při vzpomínkách na krásnej prodlouženej víkend v Tatrách, kde jsme oslavili naše výročí ofiko vztahu, jsem si vybavil mejdlo.
Klasický malinký hotelový mejdlíčko, který mně vlastně vždycky, když jsem někde kde ho dostanu při ubytování k dispozici, učaruje.
Mimo to jsem se teď vrátil z trůnu a myl jsem si ruce právě timhle mejdlem, který jsem si z penzionu vzal. Neoznačoval bych to jako krádež, protože jsem ho dostal k dispozici a protože bych ho nespotřeboval za těch pár dní, na pokoji by ho pochopitelně nenechali, vznikal by další odpad.
Zpátky k tomu učarování. Léta v mnou obevanejch domácnostech (pár jich bylo) jsem používal rozšířený tekutý mejdla. Maj spousta výhod, když máš dobrou pumpičku, tak nemáš zadělaný umyvadlo, vypadá to hezky, snadnějc se používaj a daj se doplňovat. Bo když nejsi lempl, koupíš igelitovej šourek s bílou, nebo jinak zbarvenou hustou tekutinou a doliješ...
Ale né vždycky.
V trucku, kde každá věc musí mít svoje místo a nesmí všude lítat já třeba mam mejdlo u spolujezdce ve dveřích v místě pro flašku na pití. Tady je tekutý mejdlo s pumpičkou ideální...
Doma...když nad tim člověk nepřemejšlí, tak ho to ani nenapadne. Nejsem žádnej ekolog, odpad třídím sporadicky a spíš pro to, že mně k tomu nutí moje žena. A v tomhle má pravdu. Jsem na třídění línej...petrolhead.
Ještě jsem se nedostal k tomu učarování. No prostě dycky, když jsem si umyl tímhle malinkým mejdlem ruce, hubu a pak všechny ostatní zákoutí mýho rozložitýho těla, cejtil jsem se po dlouhý době fakt čistej. Já nevim jestli je to dobře, když to mejdlo hodně odmašťuje, nebo ne. Já mám fakt dobrej pocit z toho, že mi ty ruce drhnou po tom obličeji, jak...co já vim, prsty po skleničce vytažený z myčky.
Tenhle pocit u tekutejch mejdel nemam, vytáčej mně ty tuny zbytečnýho plastu a to, že když kydnu tohle na ruku, tak kolikrát koupíš takovej sajrajt, že z ruky steče dřív, než ho stihneš rozmydlit.
Samej parfém, barviva, ale výsledek nikterak valnej.
Doma se moje nadšení zatím nesetkalo s pochopením a já si řikám, že snad jen dočasně.
No a jak jsem se tady v diagonální poloze na kavalci začetl do mýdelnatý problematiky, narazil jsem na dva skvělý weby...
Tak zaprvý to, že sprchovat se denně je píčovina a už tuplem se celej mejt mejdlem, nebo sprcháčem. Jasně, že ty fajnový místa by asi chtěly větší péči, ale nepřehnanou.
Za druhý, našel jsem zajímavej blog dvou mladejch lidí Terezy a Lukáše. Možná jsou až příliž eko, ale kdo ví, jestli je to špatně, nebo dobře? Já určitě nejsem ten co by to měl soudit. Článek o mejdlech se mi hodně líbil, a mně dává smysl. Proto jsem se o tom tolik rozepsal.
Za třetí něco pro pobavení, protože tohle mně kdysi fakt pobavilo :-)
Krause mám rád a tyhle jeho úvodní videa jsou dycky přísný jak tenhle kysučan...kterej s mejdlem nemá nic společnýho :-)
Asi si koupim domu svoje mejdlo. Tvrdý tak, jak bych já sám chtěl občas bejt...
Komentáře
Okomentovat