maxik´s blog

Toho času trávím sváteční den doma osamocen, bo pani musela do práce a včera večer jsme předali děti k babičce. Mně neni moc dobře, zbavuju se nějakýho "moribundu" a tak bych s nima ven nejspíš stejně nešel, rozhodně ne na dlouho a tak ať si užijou chvilku na houpačce a na trampošce, dokud je ještě hezky. Abych se vrátil k tý dovče, no taškařice to byla veliká a myslim, že děti se nenudily i když to tak někdy nevypadalo. Zbyl nám tejden dovolený kterej jsem chtěl trávit původně opravou stěny okolo oken v dětským pokojíčku, ale jim by to moc radosti neudělalo a mně se do toho v těch vedrech regulérně nechtělo. Teda né že by to teď bylo lepší:-) Chvíli jsme dumali kam jako vyrazit, Peťulka byla v práci a tak jsem na námět babičky, která mně zásobuje různými tipy na výlet, popřemejšlel o Lipnu. Stezka korunami stromů  mně uchvátila a protože je to celkem daleko, tak jsem musel vyřešit ubytování. Ve čtyřech lidech už v autě spát fakt nehodlám. Kontaktoval jsem nějakou agentu

Když jsme plánovali dovolenou na letošní prázdniny, morava byla jasná volba. Po loňské zkušenosti, kdy jsme v kempu Pod stepí , kde si u jaderný elektrárny Dukovany, byli příjemně překvapeni tím, že nás tam vlastně nic nepřekvapilo, jsme vyrazili zas. Ceny velmi lidové a moravská pohostinnost rodinu s dvěma dětmi a omezeným rozpočtem táhnou... Nechtěl jsem tam ale přihasit po pěti hodinách za volantem a padnout únavou a nervama z dětí, tak jsme se dohodli, že vyrazíme brzy ráno a uděláme zas nějakej vejlet. Po asi dvou čurpauzách jsme dorazili do obchodního centra v Brně, pokoupili co jsme potřebovali včetně léků pro Terezku, která měla kašel. Bylo ještě dost času a tak jsme se dohodli, že si dáme v Brně oběd a já chtěl vyrazit do nějaký neobvyklý restaurace. Vybrali jsme hrad Špilberk , místně taky nazývaný Špilas. Vybaven chytrým telefonem s jedinným možným použitelným operačním systémem iOS jsem vyhledal restauračku, která je přímo na vrcholu Špilasu a tak jsme zabili dvě  

Jednoho dne přišla babi Máňa s tim, že bysme mohli udělat dětem houpačku. Jinou houpačku. Takovou tu dřevěnou, širší aby se na ni mohly houpat obě holky najednou. Řikám no proč ne, tuhle starou pak odstraníme a aspoň zas nebude stát nic v cestě rovnou ke slepicim:-) Jelikož se živim odvozem dřeva z lesa ke spotřebiteli, tak už pár lidí z oboru znám a mimo to mám ještě furt pár kamarádů, kteří mně nezavrhli jen pro to, že už s nima tolik nekalim a mám odlišný názory na spoustu dění...  Tak že vím koho kontaktovat kvůli houpačce. S hajným jsem se domluvil na materiálu a ceně a ač by si někdo mohl myslet že jsem se zbláznil, tak jsem to i legálně koupil a zaplatil společnosti Uniles a.s. Doposud všechno cajk, ale jak to dřevo dostat na zahradu? Mohl jsem si nechat opravit elektroinstalaci na tažným a půjčit si vlek. Jenže jednak bych se tam s asi nedostal a druhak by to nebylo o nic levnější, než následující... Kamarád Miloš Moravec  byl ochotnej mi půjčit svou Pragu V3S s

Tak to čumim, bo jsem myslel, že to po zrušení registrace celý smažou. No a nestalo se, jen je tam hafo reklamy. Tak si připomeňme trochu historie z mýho blogování :-) Teda jestli je to dobře sám nevim...

Během deštivý neděle jsem přeskakoval programy v telce jeden za druhým a zastavil jsem na ČT24 kde běžel online přenos z míst kterými projela americká armáda při přesunu z Litvy do Německa na svou základnu. Pozoroval jsem hlavně názory těch primitivních odpůrců a moc jsem se bavil argumenty mimo jiné, že tahle těžká technika nám akorát ničí silnice. Že bysme měli bejt rádi za to, že výběrem mýtnýho jsou nějaký kačky a silnice se opravujou. No a že tanky by se měly vozit po dráze a ne aby nám jezdily po silnicích a devastovaly je. Vážně si někdo myslel, že ty tanky pojedou po ose? To je fakt fór... No ale protože jsem rád, že naše pidizemička patři do NATO a protože cejtím s lidma kteří kvůli práci musej bejt daleko a dlouho od rodin aby chránili životy jinejch i za cenu svých životů a přijatelných ztrát na civilistech v problémovejch oblastech a protože si moc přeju, abysme tyhle chlápky nikdy nemuseli potřebovat, cejtil jsem potřebu je tady přivítat jako civilizovanej člověk jak

Možná že dědula byl bejvalej zaměstnanec ČZUB, ale o tom se asi ani mluvit nebude, byť by to byla pravda.  Protože by to určitě zas byla dehonestující reklama na šílenou zbrojovku. Na fabriku která, světe div se, vyrábí ty smrtící zbraně, které mají na svědomí už tolik zmařených životů.  (A vida teď na tv Nova jeden z hloupých redaktorů potvrdil, že vrah opravdu kdysi dělal ve zbrojovce. A mimo to opět mylně tvrdí, že musel dělat psychotesty. Nemusel!!!) No jedna velká pravda je, že zbraň ještě nikdy nikoho nezabila. To ten mezičlánek co stojí na správný straně hlavně, ten je vždy plně odpovědnej za to, co ta zbraň udělá.  Odpůrci zbraní na sebe nedali dlouho čekat, včetně ministra. A už se zase volá po zpřísnění vlastnictví, nošení zbraní a nejlépe všechno zakázat.  Milí pravdoláskaři. V odborný literatuře nebo na netu se lze dočíst, že v České Republice je registrováno hodně přes třistatisíc držitelů zbrojních průkazů, kteří vlastní přes sedmsettisíc palných zbraní podléhajícich regi

Jednou takhle v sobotu jsme vyrazili s manželkou a mladší dcerkou se sáňkama na Jedlovou . Řekl jsem si, že když je dolní parkoviště totálně narvaný, tak se vydáme oproti zákazu vjezdu, nahoru ke Slovanu . Případně projevíme zájem o ubytování, kdyby byl problém. (prosím neberte to jako návod k porušování zákazu vjezdu!) Vzhledem k počtu aut tam nahoře to vypadalo, jako by byla chata uplně plná, tak jsem zaparkoval kde se prostě dalo. Vytáhnem z kufru sáňky a při tom sledujeme, jak se z místa, kde není cesta ani v létě, snaží pán s drobným SUV1 vyprostit ze sněhu, jistě prací udřeného, metrosexuála ( pan B6 ) v růžových šusťákách s blonďatou prcinkou vedle. V duchu si říkám, že s dvoukolkou měl zustat jenom na silnici. Ovšem během několika našich svezeních-se na saních, vyprošťovací pokus nedostál úspěchu a příšerný smrad spálené spojky ohlásil konec malému SUV1 a dalším pokusům o vyproštění. Přikládal bych tomu mnoho důvodů. Jednak zataženou ruční brzdu na dvoukolce, totálně prohrab