Tak nám začal novej jár...

Vlastně ani nevim jestli mám chuť něco si tady psát...

No ale pustil jsem se do toho, tak snad něco vyplodim když se v práci nudim. 

Uplynulej rok byl plnej zvratů, určitě i omylů, ale jsme tady a když sesumíruju to co se komu kde přihodilo tak není, až na vyjímky, nad čim plakat. 

Holky jedna za druhou ve špitále, 

změna školy u jedný, nástup do první třídy u druhý,

pan bratr svatba, já nástup do zaměstnání v říši, 

trochu peněz navíc a stejně jsme ještě neušetřili ani fenik. To celý zakončený pěkným silvestrem s přateli, pojatým v komorním duchu věnování se dětem a radovánkám na horách. 

Žádná brutální chlastačka s trojkou na žíle druhej den domu... 

I lyžovačku jsme stihli.  

Bo z jara se nám to v Tatrách nepovedlo. 

Nemůžu opomenout nákup jablečného notesu kterej jsem, díky bezedný žumpě v podobě dvou starejch krámů od Škoda a. s., ještě nezaplatil. 

Ještě že kamarádi se nevexlujou podle toho kdo zrovna má na koho náladu nebo kdo zrovna má stejnýho koníčka. 

Prostě lepší zůstanou...

A ti lepší chápou jeden druhýho. Škoda že ne všichni to tak maj. Ale o to víc jsou znatelný rozdíly mezi těma co dokážou převlíct kabát dřív než řekneš borůvkovej koláč, a těma lepšíma. 

Srát na to co bylo. Jsme tu teď a chcem tu bejt i zejtra a tak se učim žít z přítomnosti a přitom se dívat do budoucna. Jak moc daleko...toť otázka. Jak daleko do budoucna se má člověk koukat a přizpůsobovat tomu svoji přítomnost? Na to myslim neexistuje správná odpověď. 

Žít jenom pro dnešek je dle mně hodně svobodomyslný, možná pro někoho sobecký, ale člověk asi může bejt šťastnější. Falešně. 

Dívat se hodně dopředu, přizpůsobovat celej svůj život tomu co bude až bude, může bejt zodpovědný, ale člověk pak žije furt trochu přisranej u zdi a pro budoucnost nevidí co mu teď teče mezi prstama. 

Ale možná je to všechno úplně jinak. Na to použiju parafrázi - nejsem filozof, moje úvahy hovno znamenaj.  

Letos bych toho chtěl víc, než se mi asi podaří, ale na druhou stranu mi to možná strejda H...... umožní a já mu budu vděčnej. Každopádně strejda Andrej a jeho dobrmani mi to neumožnili. A ti před nim...zkušenost je taky cenná. 

Co chci pro letošek nebudu rozepisovat, bo by to mohlo vypadat jako předsevzetí a to úplně neni ono. A nerad bych za rok tohle četl a řikal si že jsem to zas projebal...

/no ještě si to nechám rozepsaný a uvidím co mně napadne/ 4.1.17

Každopádně mám pár priorit, který zřejmně budou mít přednost před "slabšíma" věcma.  

Něco ušetřit, zvýšit pojistky, vyvézt rodinu na dovolenou a v neposlední řadě, pokusit se mamině pomoct v lepší-to přežívání v její nelehký situaci. A když je někdo jedinej, tak musí. To už říkal Vojtěch z "vesničky". 

No uvidíme jak to všechno dopadne, ale už se na tom pracuje a třeba jí jeden moc ochotnej človíček opravdu pomůže. 

Btw. Toho času je tady zima jak v prdeli -11'C. A má bejt až -18'C.

 Uvidíme jak bude touhle dobou třeba za pět let. Ale to se dneska nedozvíme a za pět let si nevzpomenem, že jsme se sem chtěli podívat....