Proč my?.....no jenže proč někdo jinej že jo?

Včera, resp předevčirem, jsme byli s Nikolkou v PPP (pedagogickopsychologické poradně) na šetření, kvuli získání asistenta do výuky ve škole. S pro mně teda zdrcujícím nicméně předem vědomým, leč sobě nepřiznatelným výsledkem, že Nikolka je retardovaná jsme s mrtvolným výrazem ve tvářích jeli do města na hnusnou zmrzlinu do cukrárny v lužanu. No teda zjevně se tomu dneska neříká retardace, ale rozumově na velmi nízké ůrovni... Nevim co je lepší. Na piču (a o tomhle orgánu bych taky někdy poreferoval) je, že holka vypadá normálně, (což by vlastně mělo bejt pozitivní) jen je nezvladatelná co se týče chování, zubaře, přílišný péče a starosti o mimina a batolata. No a ve škole problémy s matematikou a psaním. Prostě vypadá jako neukázněnej nevychovanej fracek. A nikomu, kdo má zdravý děti nevysvětlíš, že ona za to nemůže, že je nemocná a dostala to do vínku dědičností. 

Ptám se jestli je nějaká spravedlnost. Aspoň od posranýho boha, pro nás pohany.? Máme starostí málo? Kurva zadlužený, s podstatnejma osobníma problémama, zdravotníma, pracovníma, rodinnejma a ještě tohle... Jenže asi je to sobeckej pohled, protože jsou lidi který jsou na tom ještě hůř a asi nebrečej tady na netu, tomu nikomu kdo to stejně nečte. Děti od narození na vozejkách, hluchý, slepý, totální ležáky... 

Řikám si ale "co je mi po nich, žiju život svůj a svý rodiny" asi to takhle nejde posuzovat, protože by každej člověk byl ve finále sobec. Jenže je sobecký myslet hlavně na svoji rodinu a sebe? Každej se pere jak umí a jak může a někomu příroda nadělila tolik a někomu tolik. Komu nadělila málo, resp. hodně starostí, by měl pomoct stát. Jasně, že žádný prachy nenahraděj ůplně zdravý dítě, ale rodiče jsou taky lidi a potřebujou aspoň na pár momentů žít sami pro sebe. 

Eh na hovno je tohle všechno. Místo toho abych ležel vedle svý nádherný manželky a byl vděčnej za to, že JÁ můžu mít pod peřinou něco tak pěknýho jako je ona, tady chlastám Fernet Stock a píšu nezajímavý bláboly. Vlastně si vylejvám srdce ze svejch splínů, ale sám sobě. Protože ani ona ten blog nečte...

Vlastně byl jsem vděčnej dost dlouho a už mi taky neni dvacet...